Na přelomu 50. a 60. let 20. století se pražská doprava pod tlakem rostoucího automobilismu a přetížené hromadné dopravy výrazně proměňovala. Přechod od tramvajové dominance k systému kombinujícímu MHD s rostoucí individuální dopravou bylo třeba koncepčně uchopit.

V této návaznosti v roce 1965 rozhodla vláda ČR o budování podzemní tramvaje.

A právě tady začíná náš příběh.

Na apríla 1. dubna 1966 Národní výbor hl. města Prahy zřídil Projektový ústav dopravních a inženýrských staveb.

PUDIS je tak přímým pokračovatelem Státního projektového ústavu pro speciální stavby, na jehož tradici navázal. Základní kádr pracovníků do něj po krátkodobém působení v Pražském projektovém ústavu přešel.

Počátečních 365 zaměstnanců ústavu začíná pracovat na projektech, jež předznamenají budoucí síť pražského metra nebo všem známý Nuselský most.

V Praze se v té době rodí vize moderní dopravní infrastruktury. Koncem dekády se rozbíhá příprava rozsáhlých dopravních uzlů, tras a mostů, přičemž tehdejší PUDIS tvoří přirozené centrum odborné, koncepční i projekční práce v hlavním městě.

Dekáda, která znamenala období dynamického růstu a specializace pracovišť.

V roce 1973 byl zprovozněn Nuselský most, který si pro svůj nadčasový vzhled a inovativní konstrukci symbolicky v roce 2000 odnesl ocenění „Stavba století“.                                                

Rok 1974 se zapsal do dějin otevřením prvního úseku metra I. C Kačerov – Sokolovská. Mimo jiné byly v téže době na našich rýsovacích prknech navrženy i aktuální podoby stanic Hlavní nádraží, Muzeum, Vyšehrad a Kačerov.                                                

Téhož roku se PUDIS stal generálním projektantem Základního komunikačního systému hl. města, jehož radiálně okružní koncepce ovlivňuje územní plánování dodnes.

Osmdesátá léta přinesla nástup počítačů a v PUDIS začala éra digitalizace projektování s prvním počítačem ADT 4499.

Do projektů komunikací také vstoupila oblast podzemních staveb – tunelů. Byl zprovozněn Těšnovský tunel a zahájena výstavba Strahovského tunelu, tehdy nejdelšího automobilového tunelu v ČR.

Podle projektů PUDIS vznikaly i první úseky Jižní spojky, byl plně zprovozněn Barrandovský most i návazné úseky středního dopravního okruhu.

Konec dekády přinesl společenské změny a pád železné opony. PUDIS vstupoval do transformace s 626 zaměstnanci jako jeden z největších projekčních ústavů v Československu.

Dne 1. 5. 1992 se v rámci privatizace PUDIS transformoval na akciovou společnost s většinovým podílem zahraničního vlastníka. V roce 1999 se poté zkratka PUDIS stala oficiálním názvem firmy a roku 2000 převzal většinový podíl management společnosti.

S novým názvem se však nezměnilo zaměření firmy. K nejvýznamnějším projektům dekády patřilo zprovoznění Strahovského tunelu v roce 1997 a otevření úseku dálnice D5 z Plzně do Svaté Kateřiny u Rozvadova. A to včetně symbolického spojení se západem, úseku Benešovice – Rozvadov v délce 25,4 km, kterou PUDIS projektoval.

V prvním desetiletí nového tisíciletí akceleroval technologický vývoj ve 3D projektování, zároveň však období poznamenala globální finanční krize. I přesto do něj PUDIS vstoupil s portfoliem významných staveb v přípravě i realizaci.

Jako hlavní projektant PUDIS dokončil tunel Mrázovka, oceněný titulem Dopravní stavba roku 2005. Podílel se také na přípravě tunelového komplexu Blanka a na projekčním zajištění generální opravy Karlova mostu, který byl označen „Stavbou tisíciletí“.

Zprovozněním tunelu Mrázovka se mimo jiné po několika desetiletích uzavřel jižní a západní segment Městského okruhu, díla, které PUDIS charakterizuje.

Dekáda se nesla ve znamení posilování tržní pozice mimo tradiční investory z hlavního města a rozšiřování územní působnosti na celou republiku.

Od 1.4.2014 se PUDIS stal součástí skupiny SUDOP GROUP, která zastřešuje více než 70 firem z projektové nebo IT oblasti, čímž získal silné zázemí do budoucna.

V roce 2015 byl po osmi letech výstavby otevřen tunelový komplex Blanka, největší městský tunel v ČR, na jehož přípravě se PUDIS významně podílel. Zároveň se zapojil do projektové přípravy navazujícího severovýchodního úseku, kterým se Městský okruh v budoucnu uzavře.

Rok 2019 pro společnost znamenal stěhování do nové budovy v pražské Podbabě, kde sídli dodnes.

1.1.2020 pak došlo k fúzi s částí sesterské společnosti VPÚ DECO Praha, čímž se PUDIS významně personálně rozrostl a získal také nové profese.